poezie

Pírko

3. února 2014 v 20:22 | Sayury

Pírko

Ruce, nohy nad propastí,
sama stojím tam,
oči slzami zalité,
v duchu tiše přemítám.

Co bude, až vykročím?
Co bude?
Jak skončím?

Pírko lehké poletuje,
kolébá se sem a tam.
S písní pomalu větrem pluje,
otáčíc se do všech stran.

Mnoho cest a jeden cíl,
konec vždycky nastane.
Obejme zemi tvrdou
když neslyšně přistane.

Zírám stále do propasti,
do černoty nekonečné.
Zavírám oči, padám.
Jdu si pro to pírko smutečné.

V propasti nekonečné

11. ledna 2014 v 12:48 | Sayury
5.12.2012

V Propasti nekonečné

Bloudím, bloudím, temným lesem,
běhám v kruhu ztracená.
Padám na zem. Kde jsem? Kde jsem?
Křičím nahlas zděšená.

Do černé noci jsem se vydala,
do temnoty nekonečné,
jiskry života jsem hledala
a pocity výjimečné.

Co jediného však nalezla jsem?
Samou tmu, žal v srdci mém.

Oči své raději zavírám,
celý svět byl jenom klam.
Vždyť to cítím, vždyť to vím,
vždyť na to právě umírám.

Povídal.

24. října 2011 v 22:00 | Sayury
Světe div se. S. se rozsvítilo (nebo zhaslo?) a po půl hodině vzniklo pár řádků, které byly původně určené pro Téma týdne. Něco se však zvrtlo a ono to s deštěm moc společného nemělo. Prostě mi to přišlo na mysl, tak jsem to projednou nezabila a dala tomu šanci.
Vlastně ani nevím, nedává moc smysl, v průběhu psaní jsem tak nějak stačila vystřídat více "rolí", tudíž vypravěčem a hlavní postavou a myšlenkou je pokaždé někdo jiný. Hodně se to váže na poslední týdny mého života, které jsem nedokázala rozumně sesumírovat. Je v tom osobní zkušenost a také nějaká ta vlastní myšlenka z knihy, kterou jsem teď dočetla : B.L.Weiss - Jen láska je skutečná (zanedlouho bude recenze).

Snad se bude líbit a nezaházíte mě tu kritikou. Nejsem v tom dobrá. Prostě mi jen čas od času svitne. Vlastně si tak říkám, že je to zhruba jeden rok, jeden měsíc a jeden den ode dne, kdy jsem napsala své první řádky "poezie", pokud se tomu tak dá říkat.
Jo, jsem na sebe fakt hrdá. No co, všechno má svůj čas.

S.
Více v celém článku :)

Světlo ve tmě

3. října 2010 v 19:17
avatar by google

Táákže.Dne 22.září 2010 kolem desáté večer mě přepadla minutka(dobře,tak dobrých 15minut) záchvatu kreativity,při kterém jsem stihla napsat ..tohle.Pak záchvat ustal.Od té doby mám dobu..jen a pouze studijní :D
Co tím chtěl básník říci...je to moje první..no,nazvala bych to básní-snad se to slovo neurazím.. :) 
Enjoy =)


 
 

Reklama