Ztratila se v moři smutku…a nalezla sebe

9. března 2015 v 18:46 | Sayury |  recenze

Carol Rifka Bruntová - Řekni vlkům, že jsem doma


Počet stran: 424
Rok vydání: 2012 (US) / 2014 (CZ)
Překlad: Vanda Senko Ohnisková
Nakladatelství: Jota
Hodnocení: 5 / 5



Být outsiderem nemusí být vždycky špatné. Alespoň ne v případě, když máte po boku někoho, kdo vám bude rozumět, aniž by bylo zapotřebí jakýchkoliv slov. Co ale dělat, když vám váš nejlepší a zároveň jediný přítel zemře?



Čtrnáctiletá June Elbusová žije jen pro svého strýce Finna Weisse, uznávaného malíře a především člověka, ve kterém našla opravdového přítele. Ani v sestře, ani ve spolužácích, ale v něm. Jen v jeho společnosti dokáže být sama sebou a smát se. Jen on ji dokáže porozumět jako nikdo jiný. Když však náhle v mladém věku zemře na neznámou nemoc jménem AIDS, Junin svět se zhroutí. Matka sotva dokáže o nemoci mluvit, lidé se bojí být s nakaženými v jedné místnosti. Nikdo nechce být se záhadným zabijákem spojován. Píše se rok 1987 a Jun je kmotrovou smrtí zdrcená.

Nedlouho po pohřbu ji kontaktuje záhadný cizinec jménem Toby a nabízí jí soukromé setkání. Měla by jít? Možná, že není jediný člověk na světě, kterému Finn chybí. Možná není jediná, která Finna milovala. Možná, že setkání s Tobym je přesně to, co teď potřebuje.

Úspěšný debut Carol Rifky Bruntové nabízí neuvěřitelně silný a komplexní příběh o zakázané lásce, dospívání, závisti, odpuštění a obrovském žalu. Témata zajímavá, ale ničím výjimečná. Samotná kniha nepatří mezi ty, které by mě praštily do očí a já si řekla: TU MUSÍM MÍT. A přesto jsem si ji koupila. Teď už vím, že to opravdu stálo za to.

Už je to nějaký pátek, co se mi stalo, že jsem po dočtení knihy zůstala zírat na prázdnou stránku a nevěděla co říct, nebo co si myslet. Je to víc než příběh o dospívající dívce, která se zamilovala do svého strýce. Je to i příběh o odloučení dvou sester, o samotě, kterou starší Greta prožívala, ale i o zlosti, smutku a žárlivosti, kterou cítila Finnova starší sestra, Junina matka. Je to víc než Mozartův Rekviem a čajová konvice pro nejlepší lidi. Je to mnohem, mnohem víc…

Číst Řekni vlkům, že jsem doma byl vážně zážitek - sotva jsem dokázala knihu odložit. Každá postava měla něco, co mi bylo blízké a každá postava bojovala s pocity mně tak známými, že jsem neměla problém se s ostatními hrdiny příběhu sžít. June mi byla od začátku sympatická tím, že se neohlížela na to, co si o ní ostatní myslí, byla vždy svá, stůj co stůj. Nebyla dokonalá, dělala chybná rozhodnutí, byla protivná, ale i obětavá. Každou stránkou se postavy vyvíjely, každým novým příběhem se June stávala víc a víc dospělou a míň a míň dítětem. Bylo zajímavé tuto změnu pozorovat. Najednou už to nebyla ustrašená malá holka, ztracená v moři smutku, najednou tu stála dospívající mladá dáma, která v hlubinách našla samu sebe.

Řekni vlkům, že jsem doma je vskutku jedinečný příběh, dotýkající se obyčejných témat neobyčejným způsobem. Mohlo by se zdát, že kniha je pouhým syrovým odrazem 80.let minulého století, téma je však ve skutečnosti nadčasové a byť si to mnozí nechtějí připustit, i po více než 30 letech je AIDS nadále aktuálním tématem, na který ročně umírá přes milion lidí po celém světě. Není to však jediné téma, jen jedno z mnoha, kterými se kniha zabývá, a je tak velice těžké určit konkrétní skupinu lidí, kterou by kniha oslovila. Osobně bych ji ale neváhala doporučit komukoliv, je to tak neskutečně úžasný příběh, že by si ho měl každý povinně přečíst.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ivcca Ivcca | Web | 11. března 2015 v 11:15 | Reagovat

Skvělá recenze! Já nad touhle knihou přemýšlím už tak dlouho a pořád jsem se nějak nerozhoupala k tomu si ji koupit a přečíst. Teď k tomu mám zase o něco blíž, díky :)

2 Adris Adris | Web | 11. března 2015 v 17:29 | Reagovat

Na knihu jsem koukala, bohužel mě YA už nebaví:).
Jinak skvěle napsaná recenze:)

3 sayury sayury | Web | 12. března 2015 v 9:44 | Reagovat

[1]: Děkuju! To jsem moc ráda :-)

4 sayury sayury | Web | 12. března 2015 v 9:45 | Reagovat

[2]: Já už taky pomalu /hodně pomalu/ a jistě upouštím od YA, ale musím říct, že tohle je naprosto skvělé počtení pro jakoukoliv věkovou kategorii :-) Děkuju za pochvalu, moc si toho cením :-)

5 berenika berenika | Web | 12. března 2015 v 11:58 | Reagovat

Máš pekný blog!

6 Van Vendy Van Vendy | Web | 15. března 2015 v 13:40 | Reagovat

Další originální tip do knihovničky. Já se zatím potýkám s Dvojím životem Heleny Grahamové, ale už to nabralo zajímavý obrat, takže, číst se bude krásně.
Doufám, že se časem dostanu i k této knize.

[4]: Kategorie YA - to mi připadá jako kategorie dívčích románků, jen s přidáním fantasy světa, nebo tajemných světů. Ale to je jen odhad...

7 V. V. | E-mail | Web | 23. března 2015 v 12:23 | Reagovat

Už jsem na ni četla tolik kladných recenzí, že si ji oficiálně přidávám do wish listu. Díky za tip :D :-)

8 sayury sayury | Web | 29. března 2015 v 17:03 | Reagovat

[5]: Děkuju :-)

[6]: Budeš o tom pak psát? Určitě to musí být něco zajímavého :-) Já akorát nemám ráda, když se dlouho nic neděje, to pak ztrácím trpělivost a usínám :( :D

[7]: To jsem ráda! Určitě stojí za přečtení! Za málo! .-)

9 Myfair favourite Myfair favourite | E-mail | Web | 24. února 2017 v 13:14 | Reagovat

Tak to jdu mrknout, jestli není na ulozto.cz jako e-kniha! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama