3) Knihy z dětství

30. června 2014 v 9:00 | Sayury |  Top Týdne
Máme tu další týden a s ním přichází nové Top Týdne od Luu, dnes tentokrát na téma Knihy z dětství.
Číst jsem se naučila ve 4 letech a v 7 jsem jednoho krásného dne přišla domů (rodiče strachy bez sebe) s přihláskou do městské knihovny. Ten den jsem objevila nekonečný zdroj čtení, který mě nestál nic. Přečetla jsem minimálně polovinu dětského oddělení, přičemž žánr fantasy u mě jednoznačně vedl. A zůstalo mi to dodnes.





1) Harry Potter (JKR)

Kdo by neznal Harryho Pottera? Když mi tahle obludnost vstoupila do života, všechno se změnilo. Z malé, hodné holky se stal největší fanatik na světě. Paradoxně jsem Harryho pořádně četla až před několika lety. Jako malá jsem si z prvních několika dílů vzala akorát souboj mezi dobrem a zlem, Fénixův řád mě jako malou moc nebral, a tak jsem knihy odložila a vrátila se k nim až jako starší a až tehdy jsem je dokázala pořádně ocenit. U posledního dílu jsem brečela jako želva. A když skončil i film, a uzavřela se tak obrovská etapa mého života, nastalo prázdno. Každý rok se těšíte na nový a nový díl v kinech a najednou konec. Ach jo.

2) Strážci času (Marianne Curleyová)

Znáte Strážce času? Neuvěřitelně dobrá trilogie o cestování časem, něco ve stylu Drahokamů od K.Gier, jen ve víc fantasy stylu a málo klábosení a achání a ochání nad dokonalým hrdinou. Hlavním hrdinům je snad okolo patnácti (?), tudíž už jim to i trochu v té hlavě šrotuje a nedělají zbytečné hlouposti. Knihu jsem četla když mi bylo asi dvanáct a naprosto jsem se do ní zamilovala. O to víc mě zklamala autorčina novější kniha Dávná kletba. To bylo vážně fůj. Ale o tom jindy.



3) Bartimaeova trilogie (Jonathan Stroud)

Klaňme se Jonathanovi, který stvořil nejsarkastičtější a zároveň nejlepší postavu (entitu?) v dějinách fantasy! Bartimaeova trilogie je fantasy o čarodějích (hodných i zlých) a o nadpřirozených bytostech, které jsou čaroději ovládány, pokud na to mají dostačující skill. Pokud ne, pak se role otáčí.
Dvanáctiletý Nathan si takhle povolá starého démona (džina) (a nepředstavujte si toho z Alladina!!) Bartimaea, který nešetří sarkasmem a urážkami na Nathanovu osobu. Přes to všechno si ho ale oblíbí a stane se jeho společníkem. Nate a Bartimaeus jsou velice zvláštní dvojka, ten mladší je děsně vážný a ten tisíciletý se zas chová jako nemyšlený, egoistický puberťák. Světe div se, nějakým zvláštním způsobem jim to ale vychází a společně tak tvoří zbraň hromadného ničení. Přečíst. Tohe je must-have v knihovničce fantasymaniaka.

4) Mladý Samurai (Chris Bradford)

Když jsem někdy před 6-7 lety začala sledovat Naruta, oblíbila jsem si Japonsko. Když jsem si poprvé přečetla Mladého Samuraje od Chrise Bradforda, naprosto jsem se zamilovala. A chtěla jsem se vrátit do té doby. A být samuraj. Nebo nindža a házet Rasengan na všechny strany.
Mladý samuraj je o angličanovi Jacku Fletcherovi, který ztroskotal v Japonsku, když jako jediný přežil útok pirátů. Celá posádka včetně otce zemřela a on se ocitnul v zemi, kde jeho přítomnost byla sama o sobě urážkou. Na Jacka se ale usměje štěstí a ujme se ho vážený samuraj, který se mu stane druhým otcem.
Mladý samuraj je úžasný v tom, že vylíčí chování, zvyky a tradice tamních lidí a navíc rozebere bojové techniky a filozofii, která je nejdůležitější součástí cesty válečníka.
Po přečtení prvních třech dílů (víc jich v češtině nevyšlo) jsem napsala mail autorovi, ve kterém jsem mu vypsala své dojmy a nadšení. A Chris ODPOVĚDĚL!! A ne jednou! Mé srdce zaplesalo.

5) Odkaz dračích jezdců (Christopher Paolini)

Něvěřícně kroutím hlavou pokaždé, když si vzpomenu na zfilmovanou verzi. Proooč?? .__.
Christopher Paolini je hotový mág. Vytvořil svůj vlastní svět s jazykem a historií lidí, trpaslíků, draků a elfů. Zamilovala jsem se do Alagaesie. Je jedno, kolik vám je, Eragon je pro každou věkovou kategorii.







6) Letopisy Narnie (C.S.Lewis)

Letopisy Narnie je klasika, kterou by mělo znát každé dítě. Navíc filmová podoba vůbec není špatná, ačkoliv tam některé věci chybí. Do Narnie jsem se okamžitě zamilovala, je to svět, který má svou historii a nečeká na nikoho, čas plyne a králové se střídají tak, jako roční období. A my máme možnost vždy nahlédnout do určité doby, v podstatě známe jen zlomek všech příběhů, které se kdy v Narnii odehrály.






7) Hraničářův učeň (John Flannagan)

Hraničářův učeň zaznamenal v posledních letech obrovský úspěch a myslím, že zaslouženě. Když se mi ve 14 letech do ruky dostala tahle kniha, naprosto jsem Flannaganovu světu propadla. Bohužel jsem vyrostla rychleji, než se knihy stačily vydat, a tak jsem nikdy sérii nedočetla a nyní bych z toho neměla takový požitek jako před lety, což je důvod, proč se ke knihám nechci vracet. Nikdy ale nezapomenu na Willova dobrodružství s Haltem.




8) Nekonečný příběh (Michael Ende)

Tak teď ale vážně, kdo by neznal Nekonečný příběh? Německá fantasy z 80.let, kde hlavní hrdina Bastien Baltazar Bux čte knihu, ve které se stane hrdinou a prožívá nebezpečné dobrodružství při záchraně světa Fantazie. Boží!






9) Drak jeho Veličenstva (Naomi Novik)

Srdcovka, která se psala příliš pomalu. Jestli někdo šlape Saphiře z Eragona na paty, pak je to Temeraire s kapitánem Willem Laurencem. Temeraire je velice originální série, vyprávějící o dracích, kteří v 19. století žili s lidmi a byli důležitou složkou v bitvách - námořních i pozemních. V této válečné době se poznávají Temeraire a kapitán Laurence, kteří si vytvoří přátelství na život a na smrt a zažívají spolu nesčetná dobrodružství.
Kniha, kterou vydalo nakladatelství Argo, mě naprosto uchvátila. Bohužel se pokračování psalo příliš dlouho a když k tomu přidáme dobu překladu, ocitnula jsem se za zenitem a dávno zapomněla, o čem byly předchozí díly.


10) Jeho temné esence (Philip Pullman)

Asi tak jedna z nejsložitějších fantasy, kterou jsem během svého dětství přečetla. Kniha, kterou si budu muset přečíst znovu, protože jsem nepochopila skoro nic. A to jsem přečetla všechny tři díly.
Trilogie Jeho temné esence je fantasy, obsahující trochu filosofie a teologie. Navíc, co jsem se teď dočetla, se jedná o převyprávění a inverzi Miltonova Ztraceného ráje. No, rozhodně kniha pro desetiletou holku :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Emezzie Emezzie | 1. července 2014 v 18:46 | Reagovat

Zlatý kompas som čítala aj ja, bohužiaľ neúspešne, kniha bola pre mňa moc zložitá a nebavila ma. Mám tú "hrubú" Temné hmoty, kde sú všetky 3 príbehy v jednom. Z 800 strán som skončila na nejakej tej stej (100). A musím podotknúť, že ja prečítam všetky knihy aj keď ma nebavia. Ale toto? Nevedela som sa a ani sa stále neviem dokopnúť k tomu aby som to dočítala. Čo už.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama