Co by kdyby...

30. prosince 2013 v 9:26 | Sayury |  recenze

Co by kdyby...Popelka neobula střevíček - Sarah Mlynowska


Počet stran: 150
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Jota
Hodnocení: 1/5



Abby a Jonáš se pomocí kouzelného zrcadla dostanou do Floomu, království, ve kterém se odehrává příběh o Popelce. Ačkoliv se oba dva snaží nenarušit řád světa, jejich samotná přítomnost už je chybou v Matrixu, která odstartuje jednu pohromu za druhou. Abby se však nedokáže smířit se špatným koncem, a tak dělá, co může, aby pomohla Popelce stát se princovou nevěstou.


Kniha Co by kdyby...Popelka neobula střevíček je další neotřelé zpracování klasické pohádky (první díl byl Co by kdyby...Sněhurka nesnědla otrávené jablko), ve kterém jsou hlavními postavami děti - desetiletá Abby a o tři roky mladší Jonáš. Nebojácní sourozenci se spolu vydávají na další dobrodružství, ve kterém se často dostanou do potíží, a to zejména proto, že si nedávají pozor na to, co (a hlavně před kým) říkají.

Co kdyby Popelka neobula střevíček je jednoduchá, čtivá a kraťoučká kniha, kterou jsem měla během chvilky přečtenou. Po první kapitole mi bylo jasné, že se autorka knihy buď nehorázně opila a napsala první věc, která ji napadla, nebo není kniha určena mé věkové kategorii. Ačkoliv se považuji za věčné dítě, pravděpodobně budu patřit mezi konzervativce. Za svůj život jsem přečetla nesčetně verzí o Popelce (v Baťově muzeu v Torontu máte americkou, čínskou, anglickou, francouzskou či německou verzi) a všechny považuji za povedené (až na tu americkou - tam chudinka Ella (Popelka) jezdila autobusem). Všechny, kromě téhle.

Malé děti, které se dostanou na královský ples, kde nikdo nepojme žádné podezření, ačkoliv jeden nosí džíny a druhá má pyžamo, je dost zvláštní. Aby toho nebylo málo, oba dva šmejdí v královských ložnicích, a následně jsou Popelkou vpuštěni do domu (což mimochodem odporuje základnímu učení "nikomu cizímu neotvírej a nikoho dovnitř nepouštěj"), kde zoufale hledají kouzelné zrcadlo, které tam vůbec není. Než se dočkají slavného návratu, čeká čtenáře spoustu hlášek a změn v ději. Popelka, jak ji známe, je pryč.

Navzdory mému kulturnímu šoku si myslím, že je kniha vhodná zejména pro děti (pokud se nebude jednat o konzervy jako jsem já), a to díky její jednoduchosti a stylu psaní. Mnoho mladých čtenářů se jisto jistě ztotožní s Abby a Jonášem, a tak se s nimi nadšeně a beze strachu vrhnou do nového dobrodružství za pohádkou. Pro starší kniha poslouží spíše jako úsměvná, milá oddechovka. Mně osobně kniha příliš neoslovila, asi jsem na ni příliš stará a zatuchlá.

Tímto bych ráda poděkovala internetovému knihkupectví knihcentrum.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 myanmar myanmar | Web | 30. prosince 2013 v 11:25 | Reagovat

Ne moderní předělávky pohádek jsem zatuchlá taky, mě naštvou i ty předělávky, které podle všech ostatních dopadly dobře :) Takže tohle nebude nic pro mě :D

2 Vendy Vendy | Web | 31. prosince 2013 v 19:55 | Reagovat

Asi bych si to i ráda přečetla, už jen pro zajímavost, ale zřejmě by mě to taky moc neoslovilo. Klasika je klasika a novodobé pohádky už pro mě nejsou pohádky, ale moderní pohádkové příběhy. (A Sněhurka, která jde na zdravotní školu, mě vytáčí do maxima...)
Docela jsem se zamyslela i nad novými televizními pohádkami, které už jsou trochu moderněji laděné. Nejsem si jista, jestli je to ku prospěchu pohádek, myslím, že pohádky jsou kouzelné i v tom, že jsou tradiční a stejné.

3 Bastera Bastera | Web | 3. ledna 2014 v 11:35 | Reagovat

Já sice nejsem až tak konzervativní, co se týče pohádek, ale tohle zní docela děsivě :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama