31. října 2013 v 18:49 | Sayury
|
Serafína: Příběh Draků - Rachel Hartmann
Série: Serafína #1
Počet stran: 351
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: FRAGMENT
Hodnocení: 5/5
V království Gored žijí lidé s draky v míru už čtyřicet let, vzájemná nedůvěra však přetrvává. Draci jsou schopni brát na sebe lidskou podobu, ale přestože mají neobyčejně pronikavý rozum, lidské emoce jim zůstávají záhadou. Dívka Serafína, nadaná hudebnice, nechová důvěru ani k jedné z obou stran. Když je zavražděn příslušník královské rodiny a podezření padá na draky, v ohrožení se ocitá i její vlastní tajemství, které by ji mohlo stát život…
"Jaké to je, mít takový talent?"
"Jaké to je být bastardem?"
Serafína je po dlouhé době příběh, ve kterém figurují draci, čímž si okamžitě získala mou pozornost. Debut spisovatelky Rachel Hatman nad ostatními příběhy o bájných stvořeních vyniká zejména svou originalitou - spisovatelka spojila do příběhu draky, hudbu a královský dvůr, z čehož vzniknul neuvěřitelný příběh plný dobrodružství a napětí.
Od první stránky jsem věděla, že to bude jedinečná kniha - především proto, že se v ní objevovalo tolik melodií, nástrojů a hudebních termínů, což samo o sobě není tak zvláštní, když do toho nevmísíte draky, míšence a království. Kniha mi tak naprosto učarovala. Díky skvělému popisu se čtenář hned vžije do děje, jakoby se sám v kouzelném středověku ocitnul.
Některé postavy v knize jsem si zamilovala. Například mladou, prostořekou princeznu Glisseldu, učitele a draka Orma, dvorního skladatele Viridia a samozřejmě Serafínu. Serafína byla velice sympatickou osobou, co mě však nadchlo úplně nejvíc, byla její duševní zahrada. Nikdy v životě jsem nečetla jedinou knihu, kde by se autor zabýval tolik vnitřkem postavy. Celý svět uvnitř hlavy byl zvláštní, ale dokonalý. Přivedlo mě to k myšlence, jestli i my máme takovou svou zahradu, kde se skrývají příšerky, které nám čas od času dělají v hlavě nepořádek, ale nikdy nejsou zlé. Určitě, jsem si jistá, že ano.
Zprvu jsem si myslela, že popisek Young Adult na obálce je zavádějící a chce pouze přilákat největší okruh čtenářů, při čtení jsem si ale uvědomila, že kniha pro děti asi úplně nebude, vzhledem k výrazům, které se zde objevují ("kognitivní struktura" se osmiletému velice špatně vysvětluje), nicméně bych starším knihu rozhodně doporučila, nikdo se u ní rozhodně nebude nudit.
Bohužel na další díl si budeme muset nějakou chvíli počkat. V originálu by měl druhý díl s názvem Shadowscale vyjít v únoru 2014.
Tímto bych ráda poděkovala nakladatelství FRAGMENT za recenzní výtisk.
Tak to vypadá fakt moc dobře, teď skoro lituji, že jsem si o ní taky neřekla :)