Ups & Downs, aneb příběh jedné (terapie) lásky

31. srpna 2013 v 23:28 | Sayury |  recenze

Terapie láskou - Matthew Quick


Počet stran: 272
Rok vydání zde: 2013
Nakladatelství: Knižní klub
Hodnocení: 4/5

Anotace:

Seznamte se s Patem. Pat má teorii: jeho život je film stvořený Bohem. A mise, kterou od něj dostal, je stát se fyzicky a emočně stabilním, a za odměnu se k němu vrátí jeho žena Nikki. Problém je, že Pat, který se vrátil z léčebny, zjišťuje, že nikdo s ním nehodlá o Nikki mluvit. Všechno se změnilo: jeho milovaný tým Filadelfští Orli prohrávají; Pat je pronásledován zvláštní ženou Tiffany; otec s ním odmítá komunikovat a navíc je pronásledován Kennym G. Pat ale věří ve šťastné konce. Stačí na sobě pracovat, nenechat se odradit, být laskavý k lidem, a život vás odmění. Tak je to ve všech dobrých filmech. Co si o tom myslí váš terapeut, mrzoutský táta nebo divná kamarádka, nehraje roli. Protože je jen otázkou času, kdy odluka skončí, on se s Nikki opět shledá a budou žít šťastně až do smrti. Nebo ne?


Terapie láskou se mi do rukou dostala pár týdnů po shlédnutí filmu (který byl mimochodem "cubdicboaiogázuo!!",cháápete) a musím říct, že je to po dlouhé době poprvé, kdy se nemůžu rozhodnout, co se mi líbilo víc. Matthew Quick nás zavedl přímo do Patovi duše, která nám ukazuje pokřivený pohled na celý svět, který je sice smutný, ale stále převládá Patova víra ve stříbrné lemování. A to je možná to, co mě nejvíc oslovilo - to, že i v nejtemnějším tunelu Pat věděl, že na jeho konci čeká světlo a chtěl se ho dožít, chtěl se dožít stříbrného lemování. Tak jako já, jako my všichni.

Tiffany byla další zajímavou postavou, kterou Matthew bravurně popsal z pohledu muže, tedy zvláštní a nepochopenou pro její chování a činy. Svým způsobem jsem si ji taky oblíbila, byla zvláštní, vychytralá a zároveň nevinná, na všechno šla zbytečně složitěji než bylo třeba, ale protože byla blázen, dalo se to pochopit.Co mě však na knize začalo brzy iritovat, byl překlat "Orlů". Včetně pokřiků. To byla moje smrt.

Až na tenhle drobný detail mi příběh uběhnul neskutečně rychle, četla jsem všude, kde jsem mohla, dokonce i na jednu zastávku metrem jsem si ji otevřela, abych se dozvěděla, co se dělo dál. Příběh Pata Peoplese mě bavil. Fandila jsem mu, jakpak by mohl někdo, kdo věří v lepší zítřky, skončit špatně? Nakonec jsem přeci jen ráda, že jsem si knihu přečetla, jelikož ve filmu chybělo mnoho vtipných či dojemných scén, které celému příběhu dodávají "šťávu". Knihu bych určitě doporučila všem psychicky labilním (jako jsem třeba já), ale normální lidé ji určitě také ocení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama