
Dlužím Vám omluvu. Alespoň těm, kteří na mě nezanevřeli a chodili sem, ačkoliv zde nic nepřibylo.
Přes 5 měsíců zde nepřibyl ani jeden článek. Na podzim minulého roku jsem se začátkem zimy propadla existenciální depresi, které se snažím zbavit. Co to vlastně je? Jednoho dne jsem se probudila a zjistila jsem, že můj život ztratil smysl. Zachvátil mě pocit zbytečnosti, ráno jsem vstala a nevěděla proč, do školy chodila, aniž by to mělo nějaký smysl. Ve volném čase jsem zírala do prázdna, ale s přáteli jsem se snažila to nedávat najevo, doma jsem se pak zavřela a ve tmě seděla a ztrácela se v myšlenkách.
Abych tomu zabránila, pohroužila jsem se do studia. Na konci pololetí jsem na sebe byla hrdá, dřela jsem jako pes a mé výsledky se dostavily. Nedlouho poté se to však ještě zhoršílo, sice jsem udělala maximum, co se týče studia, ale úplně mě to vyčerpalo - psychicky i fyzicky. Už jsem nebyla schopná cokoliv dělat a mé zírání do prázdna se rozšířilo i na školu. Došla jsem k závěru, že ačkoliv hezké známky na papíře jsou fajn, není to všechno a já byla tak hloupá, že jsem to všechno málo, co mi zbývalo, za ně vyměnilo. Byl čas se vzpamatovat.
Napsala jsem si na papír nespočet otázek a sama si na ně odpověděla. Je zajímavé, jak taková "self-therapy" pomáhá. Najednou jsem zjistila, že už nebloguju, že nepíšu, že nečtu. Všechny tyhle věci mě hrozně naplňovaly a najednou tu nebyly a já si nemohla vzpomenout na moment, kdy a proč jsem vlastně přestala. V poličce stály nepřečtené knihy, u nočního stolku nepopsané listy a na blog jsem si ani nevzpomněla.
Od té doby uběhlo pár týdnů, přehodnotila jsem si některé body, vyřešila si nedořešené problémy s lidmi a snažím se vrátit se k "normálu". Jde to pomalu, ale jde. Dalším takovým malým krůčkem je změna designu a článek, který potvrzuje můj návrat. Nevím, jestli se to tu bude ještě soustřeďovat na knihy a psaní recenzí, ale upřímně doufám, že i nadále budete navštěvovat mé stránky a pokaždé si z nich něco odnesete :).
S.












Tak to tě muselo pořádně sebrat. Opravdu to vypadá jako vyhoření. Ale nic není ztraceno, hodně věcí se dá napravit, to poznáváš sama. Asi jsi potřebovala pořádný oddech, načerpat síly a znovu se probudit.
Jsem ráda, že jsi zpět. Bylo tady prázdno.