Omluva

19. dubna 2013 v 21:33 | Sayury
Dlužím Vám omluvu. Alespoň těm, kteří na mě nezanevřeli a chodili sem, ačkoliv zde nic nepřibylo.

Přes 5 měsíců zde nepřibyl ani jeden článek. Na podzim minulého roku jsem se začátkem zimy propadla existenciální depresi, které se snažím zbavit. Co to vlastně je? Jednoho dne jsem se probudila a zjistila jsem, že můj život ztratil smysl. Zachvátil mě pocit zbytečnosti, ráno jsem vstala a nevěděla proč, do školy chodila, aniž by to mělo nějaký smysl. Ve volném čase jsem zírala do prázdna, ale s přáteli jsem se snažila to nedávat najevo, doma jsem se pak zavřela a ve tmě seděla a ztrácela se v myšlenkách.


Abych tomu zabránila, pohroužila jsem se do studia. Na konci pololetí jsem na sebe byla hrdá, dřela jsem jako pes a mé výsledky se dostavily. Nedlouho poté se to však ještě zhoršílo, sice jsem udělala maximum, co se týče studia, ale úplně mě to vyčerpalo - psychicky i fyzicky. Už jsem nebyla schopná cokoliv dělat a mé zírání do prázdna se rozšířilo i na školu. Došla jsem k závěru, že ačkoliv hezké známky na papíře jsou fajn, není to všechno a já byla tak hloupá, že jsem to všechno málo, co mi zbývalo, za ně vyměnilo. Byl čas se vzpamatovat.

Napsala jsem si na papír nespočet otázek a sama si na ně odpověděla. Je zajímavé, jak taková "self-therapy" pomáhá. Najednou jsem zjistila, že už nebloguju, že nepíšu, že nečtu. Všechny tyhle věci mě hrozně naplňovaly a najednou tu nebyly a já si nemohla vzpomenout na moment, kdy a proč jsem vlastně přestala. V poličce stály nepřečtené knihy, u nočního stolku nepopsané listy a na blog jsem si ani nevzpomněla.

Od té doby uběhlo pár týdnů, přehodnotila jsem si některé body, vyřešila si nedořešené problémy s lidmi a snažím se vrátit se k "normálu". Jde to pomalu, ale jde. Dalším takovým malým krůčkem je změna designu a článek, který potvrzuje můj návrat. Nevím, jestli se to tu bude ještě soustřeďovat na knihy a psaní recenzí, ale upřímně doufám, že i nadále budete navštěvovat mé stránky a pokaždé si z nich něco odnesete :).

S.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 20. dubna 2013 v 0:44 | Reagovat

Tak to tě muselo pořádně sebrat. Opravdu to vypadá jako vyhoření. Ale nic není ztraceno, hodně věcí se dá napravit, to poznáváš sama. Asi jsi potřebovala pořádný oddech, načerpat síly a znovu se probudit.
Jsem ráda, že jsi zpět. Bylo tady prázdno.

2 Vendy Vendy | 20. dubna 2013 v 18:25 | Reagovat

P.S. a piš, co ti myšlenka přinese. Knížky, filmy, nebo to, co se děje kolem i v tvé hlavě...

3 Barunie. Barunie. | Web | 23. dubna 2013 v 9:18 | Reagovat

Už jsme čekali. :)
Určitě se vzpamatuješ, ne možná hned, ale půjde to. A víš, že když byl ten sraz, tak my rozhodne nic nepoznaly? Připadalo mi, že jsi naprosto v pohodě..:D

4 sayury sayury | Web | 23. dubna 2013 v 10:14 | Reagovat

[3]: Taky mým " v pohodě" řešením bylo odletět pryč...z této země, z tohoto kontinentu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama