
"Co se ti honí hlavou?" "Ale tak, znáš to..."
23. dubna 2013 v 10:40 | Sayury | La vida
Komentáře
Někdy mám pocit, že přílišné myšlení je na škodu. Zvlášť když přináší pocity negace a vlastně k ničemu nevede.
Taky se takovým myšlenkám neubráním a chvíli se s nimi rochním a užívám si svou dávku negace a bezmoci, pak se proberu a otřepu a křiknu na ně - zmizte, nejste k ničemu dobrý. A kupodivu, ony sice neochotně, ale na čas zmizí.
Zkus si místo toho čárat na papír. Jen tak, takové klikyháky jakési. Možná by tě zaujalo, inspirace zde:
http://scraptime.blog.cz/1302/doodling-day
A ukázka z některcýh čmáranic
http://scraptime.blog.cz/1302/doodling-od-vas
Asi tě to nebude bavit, ale dala jsem to pro zajímavost...
Jinak, takový ten pocit, že mi mrzne mozek, jsem měla pokaždé, když se užívají nějaké cifry. Ať to byl výklad finančních poradců o úrocích, grafy a takové srandičky, můj mozek se stával v tu chvíli ochrnutý. Naopak ožil třeba dnes, když jsem vytáhla ten vzorník vůní a začala zkoušet první vzorky...
Trochu jsem se rozkecala, promiň...
Chci říct, ty své bitvy vybojuješ, určitě! Ale někdy zkus přestat bojovat a dotěrné myšlenky zcela nebojovně vykopat z hlavy. Když si k tomu dáš nějaký čokoládový zákusek nebo čerstvý ananas, půjde to líp...
[1]: No, původně to měl být obrázek a komentář "Fň", ale nakonec jsem si to rozmyslela
[2]: Věř mi, že já ten pocit mám pořád
Jeden čas jsem si říkala, jak je možné, že když tolik žeru (slovo "jím" nevyjadřuje úplnou podstatu toho, v jakém množství a co s tím jídlem dělám
)a nakonec jsem dospěla k závěru, že nadměrné používání mozku vede nejspíš k obrovské hromadě spálených kalorií
Dobře, asi v tom spíš bude rychlý metabolismus, ale tohle zní líp...
...Kde jsem to skončila...jo! Ten odkaz je super!
Vážně mě nadchnul
Já vím, že je vybojuju, jen si očividně ráda házím klacky pod nohy, takže se bitva vždycky pořádně protáhne...Každopádně děkuji za nepřestávající podporu, opravdu mě to těší :)))












Vážně občas obdivuju, jak dokážeš tolik myšlenek shrnout v jednom kratičkém článku. My, zbyteční filosofové, jsme možná ztracený případ, ale žít jako ztracený případ je strašná sranda. ;D
A neboj, ten hejt jsem už vyřešila! 
Ke Krtkově dortu.. V případě srdcebolu vytáčím tvý číslo a shánim se po něm!