Jednoho večera se Fabia Fair, croyantka, rozhodne slitovat se a pomoci neznámému muži, sedícímu venku na mrazu, hledíc do prázdna. Muž, vypadající jako bezdomovec je však celý od krve a v hlavě má tmu a prázdno. Sortilége du blanc působilo velmi dobře, ať ho seslal kdokoliv.Proč ale?
Po několika dnech se neznámému konečně vrátí hlas. Paměť však ne. Je čas najít odpovědi na otázky, hledání Macary,který se spolčil s Quainem, musí počkat.
K vlastnímu překvapení zjišťuje, že se nejedná o obyčejného moyena, tedy člověka, nýbrž o croyanta, který se vydal zachránit svého bratra Sariela, avšak v boji byl Kallisto poražen a následně mu byla vymazána paměť. Rufus, ztracený syn, přítel a bratr byl konečně nalezen.
Zmizel však Niall, Fabiin bratr a dvojče. Fabia tuší, kdo za tím vším stojí a ví, že si velmi brzy bude muset vybrat, komu dá přednost - Niallovi, nebo Rufusovi ?
Kdesi v Londýně se odehrává volné pokračování příběhu o světě croyantů a moyenů, kde ne všichni by si přáli mír, nýbrž slepou oddanost.
Ačkoliv první dvě - tři kapitoly byly zabrány pouze popisováním krátkodobé demence a neznalosti základních lidských potřeb Rufuse, musím říct, že okořeněné Fabiinými myšlenkami a Niallovými komentáři to z nudného rozjezdu udělalo velmi vtipný úvod do příběhu se špetkou násilí, ale hlavně o příběhu nalezení ztraceného.
Než jakákoliv hluboce napsaná kniha bych to spíš přiřadila k oddechovce na kruté zimní večery a obrana proti smutku a samotě. Ale co bychom si bez takových knih počali... :)












Hmm vypadá zajímavě :)