Leden 2012

Mnoho životů, mnoho mistrů - Brian L.Weiss

29. ledna 2012 v 1:08 | Sayury |  recenze
Dr. Brian L. Weiss vedl poklidný život, spokojené manželství a ordinaci, kam k němu chodili lidé, aby jim pomohl. Jako lékař a psychiatr byl doporučen a posléze vyhledán mladou Catherine, která měla strach z celého světa a trpěla úzkostmi.
Když klasické léčebné metody nezabíraly, rozhodl se Brian použít hypnózu, co se však stalo, mu obrátilo život naruby.
"Vidím bíle schody. Vedou k nějakému domu, k velkému bílému domu s pilíři. V předu je
otevřený. Nemá dveře. Mám na sobě dlouhé šaty...z hrubého materiálu. Vlasy spletené do copu, dlouhé, světlé."
To mě dočista zmátlo. Nechápal jsem, co se děje. Zeptal jsem se jí, který se píše rok a jak se jmenuje. "Aronda...Je mi osmnáct. Před domem vidím tržiště. Vidím koše...Nosí je na ramenou. Bydlíme v údolí... Není tam voda. Je rok 1863 před Kristem. "

Utajené zákony energie - Alla Svirinskaja

28. ledna 2012 v 16:55 | Sayury |  recenze
Jak na zdravý život. I tak by se dala nazvat kniha světoznámé léčitelky, která nás v knize seznamuje s podrobnými a účinými metodami, díky níž by čtenáři měli dosáhnout fyzické a duševní rovnováhy.
Rozdíl mezi ní a ostatními autory je v postupech, které nejsou nijakým způsobem nadpřirozené - tajemství tkví v pochopení sebe sama a všeho, co nás obklopuje.
V knize se dozvíte jak očistit své tělo, mysl i emoce, jak se vyhnout negativním vlivům v okolí či jak si sestavit zdravý jídelníček. Směsice tradičních ruských metod a novodobých postupů vytváří neuvěřitelně mocnou zbraň proti všemu negativnímu jak na těle, tak i na duchu.

Jdu se vy*srat

26. ledna 2012 v 22:39 | Sayury |  téma týdne
Pohledem přelétám kolonku "Téma týdne" a co nevidím! Sociální sítě! Než půjdu házet tu špínu, jdu se alespoň odhlásit z Facebooku...

Začalo to Alíkem, skončilo to Facebookem
V současné době, kdy má téměř každý internet a trochu času, se nechá dobrovolně unášet na vlně moderních "kůl" věcí, jako je komunikace přes internet.
Největšími sociálními sítěmi na světě je Twitter, MySpace a FaceBook, přičemž první dvě prorazily spíše za hranicemi Evropy a k nám, k nám se snad ani nedostaly. V Čechách nejznámější sociální sítí je lide.cz a libimseti.cz, nebo také pro neznalce doupě úchylů a prasat.
Ačkoliv původní myšlenka sociálních sítí byla udržet kontakt s určitou skupinou lidí, či udržet kontakt s lidmi, kteří se nenacházejí v našem okolí, trochu se zvrhla. Vlastně trochu hodně.
Jako kdysi býval koňský trh, dnes se takovéto obdobné "náměstíčko" nachází v kyberprostoru, nejčastěji na facebooku. Téměř každá moderní firma má svůj profil, aby mohla komunikovat se zákazníky, nabízet nové produkty, slevy, pořádat akce.Byl tak vytvořen naprosto dokonalý přehled "oveček", o kterých ví cizí člověk víc, než vlastní rodič.
Když vynechám hrozivou skutečnost, že poté, co přišel facebook do Čech, se všechny slečny z "líbka" přesunuly na facebook ( a s nimy i jejich nahé fotky ), trnem v oku mi je "hyenistické lajkování" a velice plnoduché statusy.
"No *ukal/a bych" "Mocinky tě miluju, lásko moje, děkuju!!! <3<3" " Láska bolí...</3 " "ijsao nudanudanudanudanuda"
více v celém článku

Šťastný Nový rok podruhé

22. ledna 2012 v 14:44 | Sayury |  Diary
Tak po dlouhých 22. dnech je načase popřát krásný nový rok 2012, tentokrát již podruhé. Ne, nezbláznila jsem se, ani nic takového, dnes v 6 hodin místního času odbije na východě Asie půlnoc a lidé tak vstupí do nového lunárního roku.
Takže pro ty, co si nestihli udělat předsevzetí, máte poslední šanci :-D
Čekám, až se mamka vrátí a pak to začne...spousta chaosu, stresu, křiku, úklidu, vaření, tradičních věcí, které se musí stihnout...No, nemůžu se dočkat.
Jen jsem sem skočila, abych dala o sobě vědět, že jsem ještě stále naživu, a zas odcházím - pololetí neskončilo a já se učení vyhýbám jak čert kříži.
Každopádně přeji všem šťastný Nový rok 2012 :)

S.

P.S.: Tu soutěž jsem nevyhrála :( Ale o tom jindy...


Jessica Inclán - Máš proč věřit

15. ledna 2012 v 17:52 | Sayury |  recenze
Jednoho večera se Fabia Fair, croyantka, rozhodne slitovat se a pomoci neznámému muži, sedícímu venku na mrazu, hledíc do prázdna. Muž, vypadající jako bezdomovec je však celý od krve a v hlavě má tmu a prázdno. Sortilége du blanc působilo velmi dobře, ať ho seslal kdokoliv.

Proč ale?

Po několika dnech se neznámému konečně vrátí hlas. Paměť však ne. Je čas najít odpovědi na otázky, hledání Macary,který se spolčil s Quainem, musí počkat.

K vlastnímu překvapení zjišťuje, že se nejedná o obyčejného moyena, tedy člověka, nýbrž o croyanta, který se vydal zachránit svého bratra Sariela, avšak v boji byl Kallisto poražen a následně mu byla vymazána paměť. Rufus, ztracený syn, přítel a bratr byl konečně nalezen.
Zmizel však Niall, Fabiin bratr a dvojče. Fabia tuší, kdo za tím vším stojí a ví, že si velmi brzy bude muset vybrat, komu dá přednost - Niallovi, nebo Rufusovi ?


Vítězoslavné svalení se na postel

13. ledna 2012 v 21:54 | Sayury |  Diary
Umírám. Konečně pátek. Přišla jsem domů, svalila se na postel a usnula. Mám celé dva dny a zotavení a pak zas od znovu, kristepane, už aby to pololetí skončilo.
Na stole mi leží hromada knih k přečtení a já furt nic. Zmocňuje se mě zoufalství.

Byl tu komentář, jestli mám fotku botiček, kterou jsem zveřejnila před nedávnou dobou. Přináším tedy jedinou fotku své maličkosti - uříznutou :) Kdybyste viděli ten obličej, zhrozili byste se :D

Nedávno jsem psala o literární soutěži, do které jsem se přihlásila a...dostala jsem se do finále!! Jsem neuvěřitelně šťastná a vůbec tomu nedokážu uvěřit. Teď mě už čeká jen pohovor. Ačkoliv bych (samozřejmě) chtěla vyhrát, konkurence je veliká, tak mi držte všechny palce a prsty :))

Vstoupila jsem do nového týdne a ten se mnou pořádně vydrhnul, takže už nemám sílu ani přemýšlet. Jdu si pustit The Vampire Diaries, přečíst si kus Jess Inclán, Ošklivých a půjdu spát. Jo, to zní fér.


Bůh s Vámi
S.

Hush, Hush - Becca Fitzpatrick

6. ledna 2012 v 23:28 | Sayury |  recenze
Po dlouhé době jsem opět dočetla další knihu v angličtině, tentokrát Zavrženého od Beccy Fitzpatrick.

Plány Nory Grey byly jakékoliv, ale láska mezi ně rozhodně nepatřila. Navzdory své kráse a inteligenci, kterou by mohla na kluky použít, se o ně nezajímá, ač ji její nejlepší kamarádka Vee stále do něčeho tlačí. Nora však o žádného nejeví zájem, dokud se neobjeví Patch se svým bezstarostným výrazem a očima, které jakoby do ní viděly. Nora se bez jakékoliv soudnosti zamiluje do Patche, do kluka, který je všechno, jen ne svatý. Nejlepší věc, kterou kdy udělal, bylo, že se zamiloval do Nory. Nebo to tak alespoň vypadá.
Po sérii podivných událostí začne Nora pochybovat. Vypadá to, jako kdyby ji někdo pronásledoval a snažil se ji zabít.
Nora se ocitá uprostřed boje nesmrtelných a padlých. Teď jen záleží, jakou stranu si vybrat. Špatná volba ji může stát život. A nejen ten její.



Lovkyně snů, Procitnutí - Lisa McMann

1. ledna 2012 v 22:31 | Sayury |  recenze
Všechno to začalo, když bylo Janie osm let. Tehdy ve vlaku na okamžik ztratila zrak a propadla se do snu. Objevila se ve snu jednoho z cestujících. Seděl tam nahý a zostuzen.
Od té doby si musela začít zvykat. Kdykoliv a kdekoliv někdo usnul, Janie se mu propadla do snu. Byl to pro ní denní chléb až do dne, kdy se začala propadat do nočních můr.

"V tom se ocitne v podivném domě. Ve špinavé kuchyni. Blíží se k ní obrovitý netvor - mladý muž, který má místo prstů nože."

Znovu a znovu. Nejčastěji v nejnevhodnější chvíle.

"Janie přestane vidět silnici před sebou. (...) Janie nas sebou ztratí vládu. Noha ji sklouzne z brzového pedálu. Auto sjede ze silnice."

Po čase však zjišťuje, že v nich nemusí být jen pozorovatelem, ale i účastníkem. Po smrti jedné stařenky v domově důchodců se začíná více zabývat tím, co sama nazývá prokletím.
Je to ale prokletí, nebo dar? Jsou sny jen náhodné projekce, nebo je v tom víc?
Janie se rozhodne vydat se do neznámých vod. Kdo ví, co tam na ni čeká...