The Rescue, Nicholas Sparks

29. prosince 2011 v 22:31 | Sayury |  recenze
Dnes okolo 3 ráno jsem po dlouhé době (konečně) dočetla dlouho rozeřtenou knihu. Tentokrát jsem zkusila známé "Sparksovky", očekávajíc něco děsně sladkého, téměř podobajícího se Harlekýnu. Nicholas zklamal. Červená knihovna se nekonala. Díky bohu. Vlastně díky Nicholasovi.

Příběh The Rescue, v češtině přeložený jako Útěk do samoty, byl vydán v roce 2000 a ačkoliv nepatří mezi jeho nejslavnější romány, příběh Vás chytí za srdce tak jako tak. Proč? Možná tím, jak moc je reálný.

Román vypráví o mladé single matce Denis, jejíž náplní za téměř posledních 5 let bylo starat se o
Kylea a přitom uživit oba dva. Ačkoliv ne všechny dny jsou růžové, Denis bojuje sama dál, nevzdává se a snaží se Kylea co nejvíce naučit a zároveň se nezbláznit.
Při cestě domů začne neuvěřitelná bouřka a hustý déšť, ve kterém není vidět ani na krok. Denis havaruje a když se probouzí, je u ní dobrovolník, snažící se ji dostat z auta. Když se však podívá na zadní sedadlo, s hrůzou zjistí, že Kyle zmizel. Ihned je zahájeno pátrání.Uprostřed noci, v hustém dešti a poblíž močálů se hasiči a všichni dobrovolníci snaží nalézt 4 letého chlapce s poruchou řeči, který je už několik hodin nezvěstný.
Denis je odvezena do nemocnice a po více jak deseti hodinách se konečně dozvídá, že našli syna. Cestu k němu i k jeho srdci našel dobrovolný záchranář Taylor McAdams. Najde tuto cestu k jeho matce a hlavně i sám k sobě?

Po přečtení knihy možná s jistotou zavrtíte hlavou, usmějete se a zhodnotíte dobře vymyšlenou knihu. V tomto případě se nejedná o výmysl, ale o příběhu založeném na skutečné události. Nicholasu Sparksovi se narodil syn, jemuž doktoři několikrát a velice mylně diagnostikovali jeho stav a tak si Sparksovi prošli peklem. Nakonec se rozhodli postarat se o syna sami a jak Nicholas píše v doslovu, jeho syn Ryan vyrostl, adaptoval se, našel si přátele, chodí do školy, mluví velice dobře a dostává velmi dobré známky.

Tuto knihu jsem si koupila v zapadlém a zapomenutém knihkupectví v největším obchodním centru, ve kterém jsem kdy byla, v Singapuru. Lituji, že jsem jich nevzala více. Obávala jsem se angličtiny, ale musím říct - naprosto v pohodě :) Neojte se začít číst v jiném jazyce, dá Vám to víc, než si myslíte :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 30. prosince 2011 v 14:44 | Reagovat

Tuhle knihu znám z knihovny pod názvem Útěk do samoty, ale v češtině to nevypadá zrovna dvakrát slibně. Prostě, nezajímavá obálka, nenadchne budoucího čtenáře, ať si každý říká, co chce.
Miluju Sparkse a jeho příběhy a chtěla bych si přečíst všechny jeho knihy, ale po přečtení Zápisníku jedné lásky nebo Nocí v Rodanthe jsem trochu zklamanější milovník, než jsem kdysi bývala. Prostě si stojím za názorem, že ty jeho nejpovedenější knihy vyšly až teď v poslední době. A ty před tím byly opravdu jako z červené knihovny, jak jsi ze začátku psala, že jsi se toho obávala.
Všimla jsem si, že to čteš už předtím. Taky jsem si říkala, čím to může být, že to čteš tak dlouho... Tím, že byla v angličtině nebo tím, že jsi neměla čas?:)
Ono to s anglickou obálkou a anglickým názvem vypadá mnohem lákavěji...
Ale pochybuji, že bych zrovna tuhle knihu (o které se vážně skoro vůbec nemluví) našla v knihkupectví v originále. Ale bylo by to skvělé.
I když si myslím, že Sparks píše tak složitě a květnatě se všemi možnými zabarvenými a básnickými přívlastky, že bych s tím asi měla problém.
Ten příběh se mi moc líbí. Miluju Sparsovy reálné, ale přitom naprosto nereálné příběhy.
A to, že tohle je podle skutečné události, protože to samé se jim stalo s jejich synem? O tom jsem neměla sebemenší tušení.
No, abych ten názor shrnula (protože u téhle knihy jsem se vážně musela trochu rozohnit, protože to je prostě MŮJ Sparks :D), tak je snad jasné, že jsi mi prostě vnukla nápad, abych si tu knihu skutečně půjčila a přečetla. Už je v mém seznamu k přečtení. Kdybych jí někde sehnala v angličtině a ještě bych k tomu měla český překlad, to by bylo super, ale pochybuju, že se mi to poštěstí. Každopádně mockrát děkuju za typ, rozhodně se do toho dám.
Něco takového si nemůžu nechat ujít.

2 sayury sayury | Web | 30. prosince 2011 v 15:14 | Reagovat

[1]: Nebyl čas :D Rozečetla jsem si čtyři knihy (2 "vědecké", filosofické, no prostě všechno co neni beletrie :D ) v období největšího shonu a testů. No to jsem prostě já. :D

3 Destel Destel | Web | 8. ledna 2012 v 18:26 | Reagovat

Já bohužel jen viděla jeho Milý Johne, což mě docela mrzí, ráda bych si prvně přečetla, ale netušila jsem, že je i kniha. Tenhle děj mě docela zaujal, takže se po ní zkusím podívat...

[2]: :D Jo, s tím mývám taky problémy. :D

4 celebrites19 celebrites19 | 8. dubna 2014 v 19:44 | Reagovat

prosím o vyplnění :) pomohlo by mi to k ročníkové práci právě o Nicholasi Sparksovi :) http://www.survio.com/survey/w/Z9L5F7J0T4H3D1T7P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama