
Umírám. A cítím do morku kostí, jak pomalý a krutý ten proces je. POčínaje dneškem, mimochodem 11/11/11, konečně začíná vytoužený víkend, kdy mám chuť s sebou jen švihnout na postel a..no,umřít. Venku je zima jak blázen (a bude hůř) a mě nezbývá nic než oči pro pláč.
V neděli se chystám do hotelu Hilton na International Cristmas Bazaar 2011, tak to bude alespoň nějaké zpestření v těchto stereotypních šedivých dnech :)
No, vypadá to, že jdu na průzkum knih a vůbec, co je nového ve světě :)
¨Bůh s Vámi
S.











