Jessica Inclán, Když uvěříš

14. listopadu 2011 v 19:30 | Sayury |  recenze
Představte si, že kráčíte temnou ulicí a snažíte se nenápadně vyhnout nepříjemnostem. Za Vámi se trousí skupina mužů nižší sociální vrstvy a inteligence a zeptat se, jestli byste nechtěli přispět na opuštěné děti, rozhodně nechtějí.

Miranda se nedopatřením a obrovskou náhodou dostala do zapadlé hospůdky, když utíkala před násilníky. Nic by na tom nebylo tak nevšedního, kdyby kolem hospůdky nebyl Vortex, aby ji Moyeni neviděli. Miranda však prošla, zdí mimochodem, a tím se jí její nudný život obrátil o 180 stupňů.
Do jejího života konečně vstoupí Sariel, muž, který ji udělá šťastnou, ikdyž jen na chvíli. Pak zmizí. Byl to přelud? Sen? Kdo jsou Croyants de Trois a proč se jí Sariel snažil vymazat paměť?
Příběh několika životů, dvou odlišných světů a jedné velké lásky začíná zde. Přímo za tou zdí, kterou v noci neuvidíte, protože se snažíte vyhnout nevyhnutelnému...




Dojmy:
Příběh vložený do 330 stran byl opravdu dechberoucí. Nebýt toho, že jsem musela každé ráno vstávat do školy, četla bych pořád. Příběh byl vážně dobře napsaný, čas od času se opravdu pohyboval na hranici s červenou knihovnou (nebo růžovou?Mám v tom bordel.), ale nikdy ji nepřekročil, za což jsem upřímně ráda :) Co víc dodat, Dan byl opravdu osinou v zadku (ale neskutečnou) a Sariel...no co si budem povídat, jestli hrajem na dobrý a zlý, tak jsme jasný, alespoň co se týče této knihy :-)

Knihu bych nezařadila mezi takovéty s šílenou hloubkou, nějakou tu myšlenku to mělo, ale i tak bych ji zařadila mezi oddechovky. Pokud se chcete pobavit na úrovni, tedy čtením, tak bych neváhala doporučit tuto knihu. Samozřejmě jen v případě, pokud jste žena a bylo Vám víc než patnáct (když už ne fyzicky, tak apsoň mentálně), jinak by to bylo opravdu nemilé rozčarování.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jilly Jilly | Web | 15. listopadu 2011 v 13:38 | Reagovat

Tak o tomhle jsem vůbec neslyšela. Nicméně vidím, že čteš Erobos, to téma mně strašně nadchlo, brzo se na to chystám. Co na to říkáš?:)

2 sayury sayury | Web | 15. listopadu 2011 v 22:18 | Reagovat

[1]: No,teď ho čtu,jsem někde téměř ve třetině a vypadá to slibně...Snad se to nezvrhne v něco děsivýho, to bych nerozdýchala :D

3 vestec vestec | Web | 12. ledna 2012 v 23:57 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama