Povídal.

24. října 2011 v 22:00 | Sayury |  poezie
Světe div se. S. se rozsvítilo (nebo zhaslo?) a po půl hodině vzniklo pár řádků, které byly původně určené pro Téma týdne. Něco se však zvrtlo a ono to s deštěm moc společného nemělo. Prostě mi to přišlo na mysl, tak jsem to projednou nezabila a dala tomu šanci.
Vlastně ani nevím, nedává moc smysl, v průběhu psaní jsem tak nějak stačila vystřídat více "rolí", tudíž vypravěčem a hlavní postavou a myšlenkou je pokaždé někdo jiný. Hodně se to váže na poslední týdny mého života, které jsem nedokázala rozumně sesumírovat. Je v tom osobní zkušenost a také nějaká ta vlastní myšlenka z knihy, kterou jsem teď dočetla : B.L.Weiss - Jen láska je skutečná (zanedlouho bude recenze).

Snad se bude líbit a nezaházíte mě tu kritikou. Nejsem v tom dobrá. Prostě mi jen čas od času svitne. Vlastně si tak říkám, že je to zhruba jeden rok, jeden měsíc a jeden den ode dne, kdy jsem napsala své první řádky "poezie", pokud se tomu tak dá říkat.
Jo, jsem na sebe fakt hrdá. No co, všechno má svůj čas.

S.
Více v celém článku :)




Seděli v parku,
seděli sami,
seděli tiše,
šeptali si s námi.

O životě, o změnách,
o lidech a ozvěnách.
O lásce znovuzrozené,
krásné, upřímné, dojemné.

Vyprávěli o duších,
které se zas našly,
vyprávěli o srdcích,
která začla znovu bít,
zpívali si radostně,
že tyto bytosti
již mají pro co žít.

Mlžný opar však pominul,
dívka procitla.
Byl to jen sen.
Sen o lásce.
O lásce znovuzrozené,
krásné, upřímné, dojemné.

Pomíjivý však život je,
zrodí se - a pak odejde.
Nestálý ten život je
- zrodí se - a odejde.

Lásko moje,
možná v příštím životě...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Domča Domča | Web | 26. srpna 2012 v 13:11 | Reagovat

Krása! :D

2 Vendy Vendy | Web | 11. ledna 2014 v 14:29 | Reagovat

Tohle se mi líbí, moc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama