Tajemství krátkého života

10. února 2011 v 20:30 | Sayury |  jednorázovky
maslo
Další šílená bezduchá slátanina z mé dílny. Začala jsem a...skončila jsem. Žádný plán,nic. Jen rozdělaná myšlenka, kterou bylo třeba dokončit. Nijak extra dlouhý to taky není, ale za přečtení to snad stojí :)



Tma, strach, nevědomost. Probudila se. Otevřela oči a rozhlédla se. Holé, bílé zdi a standardní zápach jí prozradil, kde se právě nachází. Povzdechla si. Podívala se ven z okna. Sníh padající z nebe se pomalu snášel směrem k zemi. Všechno bylo tak všední a obyčejné, pomyslela si a obrátila svůj zrak směrem ke dveřím, ve kterých se objevila zdravotní sestra. Zatmělo se jí před očima. Usnula.
" Bohužel rodina nehodu nepřežila, její nejbližší příbuzná je Adriana Carrová,její teta." "Chudák, ale co naplat, její stav je v normě, tady již nemůže déle pobývat," ozvalo se nad jejím lůžkem, kde stálo několik lidí a živě debatovalo o její budoucnosti.
Pomalu otevřela oči, které si přivykaly dennímu světlu. Jakmile ji spatřili probuzenou, zmlkli.
" Amy?Amy, slyšíš mě?" zeptal se jeden z mužů. Amy se posadila a přikývla. Promnula si obličej a zeptala se na běžnou otázku. "Co- co se mnou stalo?"
"Víš, Amy…Měla jsi nehodu. Nikdo nepřežil, je zázrak, že tu jsi," odpověděl doktor a usmál se na ni.
Aha, takže jsem tu sama, bezva, pomyslela si sarkasticky Amy a vzhlédla k doktorovi.
"Tvá teta Adriana se na tebe už moc těší, za chvilku bude tu."
Tak koho mi sem tentokrát poslali? Zeptala se sama sebe a začala se zvedat z lůžka.
"Ne-ne ne ne ne," ozvala se sestra a přiběhla k ní. "Ještě nejsi připravena -" Amy seskočila a pozvedla obočí. "Ale…"sestra nechápavě kroutila krkem. Amy vyrazila směrem k toaletě. Doktor se jen pousmál. "Jak jsem řekl, zázrak."
Zastavila se a sarkasticky se pousmála. "To si jen myslíte," a pokračovala dál v cestě.
Zavřela za sebou dveře, zhluboka se nadechla a se zavřenýma očima přistoupila k zrcadlu.
"Tak jak tentokrát?" Zeptala se sama sebe a otevřela oči. V odrazu zrcadla spatřila 17letou dívku se středně dlouhou hnědou hřívou. Oči byly tmavě hnědé až černé. "Docela dobrý," pomyslela si, a prohrábla se ve vlasech. Chvíli počkala a vyrazila zpátky do pokoje.
"Amy! Právě včas, právě dorazila tvá teta Adriana." Oznámil doktor a žena menšího vzrůstu se otočila a sladce se na ni usmála.
Amy zatnula pěsti. "Co to se mnou zas hrajou za hry?" pomyslela si a vyrazila k tetě.
"Amy, zlatíčko," usmála se Adriana a rozevřela náruč. Amy se na ni podívala a na tváři se jí objevil vynucený úsměv. Opětovala její objetí.
" Co to ksakru děláš?" sykla. "Jen to, co mi bylo přikázáno, hlídat tě."Odpověděla s úsměvem.
Netrvalo dlouho a zanedlouho se v dáli začalo objevovat velké sídlo Adriany Carrové.
Amy rozrazila dveře a vpochodovala dovnitř do haly.
"Tohle se mi vůbec, ale vůbec - " "Pst!" Sykla Adriana a přerušila Amyinu dlouho připravovanou řeč.
"Ještě ne." Řekla a zavřela dveře. Z kapsy vyndala dva matné kameny a položila každý z nich k jedné straně dveří. Mezi kameny se vytvořila neviditelná hmota, která pomalu stoupala až ke stropu a vytvořila tak neprostupnou bariéru, která se obyčejným lidem jevila jako iluze vchodu do domu.
Drobná postava se konečně napřímila a otočila se zpět k dívce.
" Co tu sakra dělám?" vyštěkla Amy. Adriana předstírala nezájem a šla do velké jídelny, kde stál velký stůl z mahagonu, a na každém konci se nacházela jedna židle.
"Posaď se," pokynula Adriana. Amy se zatvářila rezignovaně a sesunula se na židli. Ve dveřích se objevila služebná, která v rukou držela velký stříbrný podnos, na kterém se nacházel čajový set a zákusky.
"Tolik let a stále stejná."Poznamenala Amy a zasmála se.
"Taky ses moc nezměnila,"usmála se Adriana a napila se. "jsi pořád stejně hubatá, jako jsi byla předtím." Chvilkové ticho přerušila Amy. Nevydržela to.
"Co tady teda dělám?"Zeptala se ostře.

"Popíjíš tu se mnou čaj." Odpověděla po chvíli Adriana.
"Měli jsme dohodu."
"Vážně? Se mnou určitě ne."
" Dva tisíce pět set let. Tak zněla dohoda."
"No, řekla bych spíš trest, než dohoda, ale co, koneckonců, na konci je to vždycky to samý."
"Tak co tu sakra dělám?!" Zakřičela Amy, vstala od stolu a začala přecházet po místnosti. "Žiju už víc jak dva tisíce let den ode dne, abych zemřela a probudila se zase v jiným,
shnilým těle a žila zas dál a teď, když už to mám všechno za sebou, tak se tu objevim zas?!"
Adriana nereagovala. Zvedla ruku a nalila si další šálek čaje. " Klid dítě, všechno má svůj čas."
" Měla jsem víc času, než si vůbec umíš představit," odsekla Amy. Krev se v ní začala vařit.
" Podělala jsi to." Řekla nakonec Adriana, když dopila svůj v pořadí již pátý šálek.
Amy se zasekla v polovině kroku a otočila se k ženě s nevěřícným výrazem.
" Měla jsi za trest žít dva a půl tisíc let, abys mohla zpytovat svědomí, za to, že jsi ZABILA!"Zahřměla Adriana. "Nedávno se k Vyšším dostal výpis tvého trestu a víš, co vyjelo?!" Zeptala se rozzuřeně Adriana. Amy polkla. "Že jsi vystřídala dva tisíce těl!!! Dva tisíce zbytečných životů…! Ani jeden jsi nežila déle jak rok a půl!"
"Dohoda zněla, 2500 let, o žádných limitech životnosti schránky se nikdo nezmínil." Odpověděla umíněně.
Velká francouzská okna v jídelně explodovala.
Adrianin dosud vřelý hlas se Adrianě proměnil v nebezpečně chladný. " Ne, spletla jsem se. Teď jsi to pokazila.Hodně. "
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vea Bazisey Vea Bazisey | Web | 11. února 2011 v 18:06 | Reagovat

Páni, zhltla jsem to jedním dechem, bylo to naprosto úžasný..

2 Vysmátá Vysmátá | Web | 12. února 2011 v 10:45 | Reagovat

báječný! hltala jsem slovo za slovem, možná bys z toho měla udělat nějakou pokračovací, moc by mě zajímalo co bude potom a snad ještě víc co bylo předtím ;-)

3 Labanda © Labanda © | Web | 13. února 2011 v 2:37 | Reagovat

fíha teda? píšeš moc dobře, a zlatíčko verše se rýmovat nemusí, prostě piš co cítíš a nesnaž se aby za každou cenu to rýmovalo!!!mě se taky hned nic nerýmovalo až dýl ;-) a tady máš odkaz kdybys náhodou chtěla najít rým, napíšeš poslední 2 bo 3 písmena a vyhledá ti to slova stejně končící a tak najdeš rým doplníš chytrou větou ;-) taky jsem tak začínala ;-) http://slovnik.exac.info/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama