Únor 2011

Carolyn Jess-Cooke, Deník strážného anděla

24. února 2011 v 22:56 | Sayury |  recenze
Existují andělé? Jestli ano,jak pak tedy vypadají?
Je možné napravit nenávratné? Dostáváme druhé šance? Ruth ji dostala. Nebo spíš Margot?
Margotin život se dá popsat jediným slovem : katastrofa. Předčasná smrt by se dala nazvat určitým vysvobozením z jejího života plných omylů a nečekaných zvratů. Onen zvrat však přichází i po smrti. Margot se stala sama sobě strážným andělem,Ruth. Jejím posláním je plnohodnotné znovuprožití života Margot Delacroix se vším všudy. Dokáže zabránit chybám, které v minulosti učinila? Kde jsou andělé, jsou i démoni. A tak Ruth uzavírá smluvu s ďáblem...
 
Knihou jsem se zezačátku dost prokousávala a četla ji po pauzách, jelikož jsem ani v půlce moc nechápala podstatu celého příběhu. Když jsem ale pochopila,co jsem dosud nechápala, přimělo mě to číst dál :D Důvod je jednoduchý. Kniha byla nepředvídatelná, ať jsem přečetla stran kolik jsem stačila, nikdy mě nenapadla jediná možná situace, která by mohla nastat a tomu, tomu já říkám dílo.
Mám pocit, že to touhle knihou končí. Více informací zde

Z pohledu šikmého oka, které šikmé vlastně vůbec není.

17. února 2011 v 20:52 | Sayury |  téma týdne
eh
"Stopadesat,stopadesat," slyším vyvolávat ceny na tržnici.
"Máš ještě jiný zboží? Fajn, tady máš." 
Jedna z klasických situací odehrávajících se na tržnicích, která již nikoho nevyveda z míry.

Prošla jsem desítky blogů píšících na téma týdne a jediné, co jsem našla, byly dva tábory, pro a proti Romům (nebo snad cikánům?Koneckonců, nepocházejí z Říma) a třetí, spíše osada, která definovala z wikipedie pojem rasismus, nebo ti, kteří na to neměli názor. 
Rozhodla jsem se tedy přispět svým článkem, ale do své vlastní pevnosti.


Pááni

16. února 2011 v 20:44 | Sayury
bye des
No,stálí návštěvníci si mohli povšimnout menší změny. Jo, už tu není vzhled á la větev ve vodě.
Už jsem se nějaký ten pátek dokopávala k tomu, že to udělám a když jsem si k tý věci sedla, zjistila jsem, že nemám páru. Vytvořila jsem si tedy návrh a z původní béžovo-černé vznikla modrá (neptejte se mě jak).
Další komplikace se dostavila ze necelé 2.5 hodinky - jak to jen "rozříznout", aby mi to vyšlo na blogu? V těhle věcech jsem úplný amatér a začátečník (což už je vidět na hotovém díle), takže se mi to podařilo až na 4.pokus :-D
Ale co, design jako design a tak tu je. Ta hezká paní vlevo je odtud - naprosto mi učarovala.
Pokud se sami sebe ptáte, co znamenají ta latinská slovíčka, tak vás buď odkážu na google translat,nebo se to za větu či dvě dozvíte.Vlastně teď. No,vždyť jsem to říkala,druhá věta. Faber est sua quisque fortunae - každý je tvůrce svého osudu.
Taky menší změna proběhla v Navigaci/Menu, kde jsem to trochu zpřeházela a HLAVNĚ jsem vytvořila novou rubriku - překlad. Dobrý co? No doufám, že bude taky za něco stát.. Každopádně se jdu radovati z nového designu a plakati nad nadcházejícím testem z fyziky.

Tajemství krátkého života

10. února 2011 v 20:30 | Sayury |  jednorázovky
maslo
Další šílená bezduchá slátanina z mé dílny. Začala jsem a...skončila jsem. Žádný plán,nic. Jen rozdělaná myšlenka, kterou bylo třeba dokončit. Nijak extra dlouhý to taky není, ale za přečtení to snad stojí :)


Soffin svět?Ne,můj.

10. února 2011 v 19:20 | Sayury |  téma týdne
verdiho vaza
Hledím na odraz v zrcadle, a vidím v něm sebe. Sebe v celé své kráse. Ale kdo vlastně jsem? Připomíná mi to jednu knihu od pana Gaardnera s názvem Sofiin svět, jen s tím rozdílem, že mi nepřišla obálka, ve kterém byla dvě slova: Kdo jsi?

Zlomyslnost je vlastnost k nezaplacení

7. února 2011 v 21:33 | Sayury |  Diary
dos
Dnešní nákup pečiva, sýru, šunky a slunečnicovýho oleje : 193 Kč. 
Pohled na starou paní sedící ve vlaku, který se zavírá, zhasíná a odjíždí do depa : k nezaplacení.
Kromě skupinky lidí, se kterou jsem tam byla se našlo pár jedinců, kteří doslova řvali smíchy( jeden mladý muž stojící vedle nás jí dokonce zamával). Netvrdím, že to bylo přátelské a dvakrát ohleduplné gesto, ale taky byste se smáli, kdybyste to viděli. Všichni vycházeli ven, jen ona tam pochrupovala a když se vzbudila, ke vstávání se moc neměla. Co asi teďka dělá? No, lepší nevědět.. :-D
No, náladu mi to zvedlo tedy bravurně a asi se tím bude ještě nějakou dobu bavit.
Celkově bych nazvala dnešní den za povedený (rozhodně nahradil pátek, kdy jsem se odhodlala jít na oslavu nového roku(lunárního) a stálo to fakt....no nestálo to za nic :D Bylo tam pár nesmyslných tanců, nesmyslných tanců starých lidí v tradičním oblečení a..konec.Líp zabitý den jsem dlouho nezažila.),jelikož jsem dostala výsledky testu z matematiky : 2,3 (!!!),což je sakra dobrá zpráva,protože z pětek stoupááám, pomalu, ale jistě. Pak jsem psala test na jaké si řasy a sinice (už jsem to zapomněla) a to jsem dostala za dva. Jakým lepším způsobem byste chtěli začít týden? :-)

Cassandra Clare, Město z kostí

4. února 2011 v 23:11 | Sayury |  recenze
První díl série Nástroje smrti,nebo taky The Mortal instruments, vypráví o patnáctileté Clare, které se po návštěvě klubu Pandemonia změní život. Stane se svědkem vraždy, háček je v tom,že byla jediná, kdo viděl, jak neznámí potetovaní lidé zabili kluka, který hned nato zmizel. Clary se seznamuje s "lovci stínů", jenž chrání svět před démony.
Ještě ten den je napadena démonem a její matka zmizí. O čem podstatném se jí matka zapomněla zmínit? Je obyčejný člověk nebo vyvolená? Není každopádně jediná, kdo by se to rád dozvěděl...

Dojmy :
Začala bych kritikou - ta je jen jedna, avšak podstatná. Ačkoliv se říká, nesuď knihu podle obalu, občas by někteří mohli opomenout na toto přísloví, protože česká verze obalu je naprosto...příšerná. Ať ji dělal kdokoliv, měl asi hodně velký smysl pro humor, protože tohle je snad horší než české verze Twilight ságy.
A teď je čas pět chválu, protože tahle kniha si to rozhodně zaslouží. Je to přesně jedna z těch, kterým bych dala 10/10 a to hlavně za nápad, děj a celkový pocit.
Od začátku do konce jsem byla pořád "tam", nepřestala mě bavit, musela jsem pořád číst a číst. Výsledek : kniha přečtena za den. Co mě asi nejvíc potěšilo, bylo, že děj knihy nešel souběžně s mými spekulacemi, což se moc často nestává, tedy, že děj nebyl lehko předvídatelný ( snad až na jejího otce ), v jednu chvíli byli všichni dobří a ve druhé jsem považovala každého za zrádce, prostě úžasný a nepopsatelný pocit. Rozhodně doporučuji!

Zdroj obrázku a více informací zde (oficiální stránky)

Patricia Briggs - Železný polibek

2. února 2011 v 17:57 | Sayury |  recenze

Třetí pokračování knihy s Mercedes Thompsonovou začíná ve faeské rezervaci, kde jsou zavražděni fae bez jediné stopy po vrahovi.
Když zatknout Mercyina bývalého šéfa a přítele za vraždu, odmítá jeho přání nechat vše být a začne se v případu vrtat. Dozvídá se však více, než je libo Šedým pánům,což ji však neodradí a pátrá po pravdě dál...

Dojmy : Úžasné!Úžasné!(Snad až na ten obal...) Znova mě autorka přesvědčila, že její knihy stojí za to si přečíst. Tato série je opravdu nevšední a rozhodně lehko čtivá. Je velmi snadné vžít se do hlavních postav a prožívat tak příběh s nimi. Ačkoliv se Mercy neřadí mezi poblízněné 17náctky, rozhodně má něco do sebe a to je to,co mě tak okouzlilo - žena,hlavní hrdinka fantasy příběhu v reálném světě - dokonalé!

V lednu vychází 6.díl, tady v Čechách máme zatím dostupné jen čtyři.

Zdroj obrázku a více informací zde.