Kult předků (neboli manismus) je forma náboženství, jejímž základem je uctívání zemřelých předků. Kult předků se objevuje u mnoha společenství, která věří v posmrtný život. Tito lidé také často věří, že jejich zemřelí příbuzní mohou do jejich života zasahovat. Chtějí si je naklonit a přimět je, aby nezasahovali do jejich života negativním způsobem. Začnou jim proto prokazovat různými způsoby úctu (přinášením obětin apod), čímž kult předků vzniká.
Všechno má svůj čas.
3. ledna 2011 v 22:18 | téma týdneKult předků (neboli manismus) je forma náboženství, jejímž základem je uctívání zemřelých předků. Kult předků se objevuje u mnoha společenství, která věří v posmrtný život. Tito lidé také často věří, že jejich zemřelí příbuzní mohou do jejich života zasahovat. Chtějí si je naklonit a přimět je, aby nezasahovali do jejich života negativním způsobem. Začnou jim proto prokazovat různými způsoby úctu (přinášením obětin apod), čímž kult předků vzniká.
Komentáře
Jsme na tom stejně. Taktéž věřím, že je i něco po smrti. Ale nemyslím si, že je to ten typciký křesťanský ráj nebo peklo. To mi moc neštymuje. Spíš něco na způsob teorie reinkarnace, že máš v astrálním světě svůj otisk, kde po smrti zanecháš všechny své zkušenosti a když přijde čas, tak se znova vrátíš na zem, abys nabrala opět jiné, nové zkušenosti a poznala život z jiné stránky.
Tento článek mě přesto, že jsem zrovna moc dalších na toto téma nečetla, uchvátil. Básnička pro začátek je výborná, v tomto článku je jak tvlj názor, tak spousta nových informací a proloženou tou příběhovou větou to vypadá velmi dobře.
Jedna z věcí která se mi asi v tvém názoru líbila nejvíc je ta část, která mluví o "schránce a duši. Sdílím názor že smrtí vše nekončí.
úžasný, jestli chceš, tak na mym blogu probíhá přihláška do SONBáseň, jestli chceš, přihlaš se. Ale zatim se nikdo nepřihlásil, tak nevim, jestli to vůbec začne...
Výborná báseň.
Jestli je něco po smrti, to poznáme, až tam budeme. Taky neříkám, jestli něco bude nebo nebude. Četla jsem jednou povídku, kde se člověk dostal tam, v co věřil. Do nebe, do ráje, do alternativního světa, do pekla - nebo nikam.
Křesťanský ráj nebo peklo je třeba jen alegorie. Třeba jde jen o místo, kde se cítíš skvěle nebo o místo, kde se cítíš hrozně. Nebe nemusí být plné andílků, harf a hossana zpěvů. Stejně tak peklo nemusí být smažení dušiček v kotlích. Někde jsem četla, že peklo může být i nepřítomnost Boha, vlastně určitá beznaděj. Ale to jsou jen takové myšlenky. Tvůj článek je inspirativní.
[2]: naprosto souhlasím :)
[3]: děkuju :))
[6]: děkuju,ale báseň bylo snad to nejkratší, je to jen pár veršů seskládaných za pár minut :) vždycky oceňuji tvé komentáře,něco na nich vždycky je,asi tvá myšlenka,která je stejná,avšak naprosto odlišně napsaná..nevím,jen děkuju,že mi tu zanecháváš komentáře,které nejenže potěší,ale dají mi i něco navíc :)












dobrá básnička