Talent se má podporovat, ne zakazovat

30. prosince 2010 v 20:55 |  k zamyšlení

zaba
Je smutné, že dnes se talent zavrhuje, jako by to bylo něco nechtěné a zbytečné.
Mám kamarádku, miluje tanec a byla vybraná do soutěžní skupiny, kde si mohla rozšířit obzory. Mohla. Proč? Rodiče řekli ne. Občas ti lidé vidí za vším jen zisk, nechápou, že jde něco dělat jen por radost, z lásky. Jejich argumenty byly, že se musí učit a že jí to v budoucnosti bude k ničemu. Kdybych měla dělat všechno s myšlenkou na budoucnost, budu zřejmě místo hraní si venku na písečku studovat knihy a hledat si budoucího ženicha. Je to nesmysl. Sestra mi teď ukazovala klip její kamarádky, jak zpívá - ten hlas!V každé pěvecké soutěži by to všem natřela (tady určitě). Bohužel nedostala šanci rozvíjet svůj hlas. Proč? Rodiče. To ji přece neuživí a musí studovat. Co je to ta dnešní posedlost studiem? Co je to to dnešní myšlení, kdy za vším musí být zisk? To už se lidé nemůžou věnovat nějakým zájmům jen tak, pro radost?
Čekám, kdy to přijde i na mě. Kvůli škole jsem se skoro vzdala gymnastiky,kvůli škole(nebo spíš rodičům?) jsem se vzdala svých oblíbených činností.Ale to jim nestačí,půjdou dál,jen na to čekám.
Sestra dostudovala vysokou.Kdyby se matka dozvěděla, že chce fotit,ani si nedokážu představit, co by jí udělala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 siarra-web siarra-web | Web | 31. prosince 2010 v 16:20 | Reagovat

chapem tento tvoj postoj... ja osobne sa venujem literature a mam v umysle sa jej venovat na profesionalnej urovni, ale myslim, ze moji rodicia by ma podporovali... aspon dufam ....

prajem krasny novy rok :)

2 Hermionka your Aff Hermionka your Aff | Web | 1. ledna 2011 v 14:05 | Reagovat

no..jak kdo má takové rodiče..například ti mojo mě zatím ve všem podporují:) a za to jsem jim moc vděčná

3 Vendy Vendy | Web | 2. ledna 2011 v 0:10 | Reagovat

To máš těžký. Někdy když se všechno tzv. odklízí z cesty (překážky), tak zájem může opadnout. A talentovaný muzikant - zpěvák - malíř nakonec skončí jako tuctový úředník.
Někdo nesnáze bere jako výzvu a dere se přes překážky.
Možná že by rodiče nebyli tolik proti, kdyby si byli jisti, že společně s tancem bude tvoje kamarádka dál normálně studovat a studia dokončí. (Neznám je, takže opravdu nemůžu posoudit motivy. Je taky fakt, že někteří lidi jsou zaslepeni a neuznávají nic mimo svůj omezený obzor. Do kterého třeba takové věci jako malování, fotografování nebo tanec nepatří.)
Jestli to tvá kamarádka myslí s tancováním vážně, ať to nevzdává - tohle není jediná příležitost v životě,určitě dostane další. A příště možná její rodiče kývnou, protože uvidí, že ten zájem není jen povrchní...

4 sayury sayury | Web | 2. ledna 2011 v 0:42 | Reagovat

[3]: nene,takhle to u nás nefunguje,vlastně u nikoho,nejsme češi( já teda už jo ) a nejsme tolerantní,nebo aspoň oni nejsou.Je to přísná výchova a staromódní myšlení,od kterého se vyvíjí zkušenost,aby děti studovaly a nevěnovaly se hloupostem,které je nikdy neuživí,věř mi,je to zabudované myšlení asi tak typické,jako když češi nosí ponožky v sandálech, nebo si na všechno stěžují.Ne všichni samozřejmě.

5 Vendy Vendy | Web | 2. ledna 2011 v 17:35 | Reagovat

[4]:Tak to je těžký.
Možná rodiče mají jenom strach, že se budete živit něčím, co vás neuživí, a budete mít potom existenční problémy. A je fakt, že konkurence je dnes obrovská.
Zabudované myšlení je obtížné změnit.
Potom asi nezbývá, než mít tyhle záliby jako koníček, kterému se dá hodně věnovat - a prostě dodělat školu, dotáhnout to aspoň k maturitě.
(Teda, nevím, o jakou školu jde...)
Uvidíš, jak to bude dál.
Jestli chce sestra fotit, tak ať fotí - vysokou má dostudovanou. Ale ona sama musí vědět, jestli se s focením uživí. (Tady dávám iluze stranou, sama dělám na živnost, tak vím, jak je to fakt těžký - protože nejdřív vyděláváš na pojištění a pak na nájem, pak na věci, které potřebuješ k práci a nakonec sama na sebe.)
A mám sestřenici, která se vyučila fotografkou - a fotky dělá vážně dobrý - ale do soukromého podnikání v tomto oboru by nešla, protože je šílená konkurence.
Ono to chce taky trochu štěstí, fotit třeba do časopisů... v tomhle se moc nevyznám. Taky nevím, kde vlastně bydlíte, jestli tady nebo někde v zahraničí - a jaké jsou tam poměry.
Snad se i tobě podaří časem dělat věci, které by tě bavily.

6 sayury sayury | Web | 2. ledna 2011 v 18:24 | Reagovat

[5]: Je těžké to vysvětlovat,ale takhle to nefunguje,uvedu příklad : Moji rodiče mají představu o mém životě,do kterýho oni mají hodně co kecat asi takovouhle : Já,jakožto hloupý jedinec,který vůbec nezná svět bych měla dostudovat střední,pak vysokou a po vysoké bych si měla najít chlapa a nejlépe se s ním pak vdát,mít děti,o ty se starat a zůstat jako hloupá žena doma. Fotografování,tanec,psaní,či cokoliv jiného jak vidíš,se na jejich seznamu neobjevuje.
Chápeš? :)

7 Kiume Kiume | E-mail | Web | 3. ledna 2011 v 23:25 | Reagovat

Tyhle záležitosti jsou smutné. Děsím se představy že žijeme jen proto, abychom se dobře učili->dostali se na dobrou střední nebo vysokou->dostali dobrou práci->měli děti.... Vím že pokud bychom se na to všichni vykašlali a raději tancovali, tak brzo vymřeme, ale fotkami, kresbami, psaním, našimi názory můžeme chtít tady něco změnit. Přiznám se že jsem si automaticky vzpoměla na uměleckou stránku, ale myslím že třeba tanec dává do života elán a radost kterou potřebujeme všichni. Když se dívám na své vrstevníky tak se dělí na skupinu která je vůči těmto problémům, opravdovím problémům slepá a na skupinu která je vidí a o to víc je z toho otrávená. Neznám mnoho lidí kteří se budí s úsměvem do nového dne, vědí proč to tak není.

8 Vendy Vendy | Web | 7. ledna 2011 v 23:31 | Reagovat

[6]: Aha. Tak to chápu. Jsou lidi, kteří se nedají přesvědčit, mají svou představu, a ta jediná je správná.
Oni to v podstatě nemyslí zle. Ale měli by připustit, že máš prostě jiné cíle.
To, co je pro ně nejlepší, není nejlepší pro tebe. Asi si to budeš muset vybojovat... i za cenu, že se osamostatníš a odejdeš od nich.
Nezávidím ti.
(A dokážu si tvůj problém představit, protože něco podobného mám se svou mámou - i když v jiné sféře, stačí obyčejná domácnost, uklízení nebo vaření. Úplně Šílím, když mi stojí při vaření za zády (a za ty roky už šílím, i když se jen kouká a nekomentuje to, co dělám. Tomu se říká vypěstovaná averze.)
Achjo. Nemáme to lehký.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama