
Je smutné, že dnes se talent zavrhuje, jako by to bylo něco nechtěné a zbytečné.
Mám kamarádku, miluje tanec a byla vybraná do soutěžní skupiny, kde si mohla rozšířit obzory. Mohla. Proč? Rodiče řekli ne. Občas ti lidé vidí za vším jen zisk, nechápou, že jde něco dělat jen por radost, z lásky. Jejich argumenty byly, že se musí učit a že jí to v budoucnosti bude k ničemu. Kdybych měla dělat všechno s myšlenkou na budoucnost, budu zřejmě místo hraní si venku na písečku studovat knihy a hledat si budoucího ženicha. Je to nesmysl. Sestra mi teď ukazovala klip její kamarádky, jak zpívá - ten hlas!V každé pěvecké soutěži by to všem natřela (tady určitě). Bohužel nedostala šanci rozvíjet svůj hlas. Proč? Rodiče. To ji přece neuživí a musí studovat. Co je to ta dnešní posedlost studiem? Co je to to dnešní myšlení, kdy za vším musí být zisk? To už se lidé nemůžou věnovat nějakým zájmům jen tak, pro radost?
Čekám, kdy to přijde i na mě. Kvůli škole jsem se skoro vzdala gymnastiky,kvůli škole(nebo spíš rodičům?) jsem se vzdala svých oblíbených činností.Ale to jim nestačí,půjdou dál,jen na to čekám.
Sestra dostudovala vysokou.Kdyby se matka dozvěděla, že chce fotit,ani si nedokážu představit, co by jí udělala.















